Zelené fasády, které již získávají na oblibě, nejenže zlepšují kvalitu ovzduší, ale působí také jako přirozený izolant. Na významu budou nabývat i technologické inovace, jako je chytré sklo nebo fotovoltaické fasádní panely, které umožňují budovám vyrábět vlastní energii. Směřování k uhlíkové neutralitě ve stavebnictví již není jen otázkou přežití naší planety, ale také ekonomickou nutností. Zavádění řešení, která minimalizují dopad budov na životní prostředí, se stává klíčovou součástí strategií udržitelnosti pro města a podniky po celém světě. Zodpovědné stavební postupy nejenže snižují emise škodlivých plynů, ale přispívají také k nižším nákladům na provoz a údržbu. V budoucnu budou fasády nejen chránit a izolovat, ale také aktivně přispívat k prostředí, ve kterém žijeme, a stanou se dynamickým prvkem, který reaguje na měnící se vnější podmínky a potřeby uživatelů. Cihla může hrát důležitou roli v udržitelné výstavbě díky svým vlastnostem, které mohou být i přes některé problémy cenné z hlediska životního prostředí. Její trvanlivost, recyklační potenciál a přirozené izolační vlastnosti znamenají, že cihla, vhodně použitá a vyrobená moderními metodami, které minimalizují její uhlíkovou stopu, může přispět k výstavbě udržitelnějších prostor. To však vyžaduje vědomý přístup k celému životnímu cyklu materiálu, od těžby surovin přes výrobu až po použití a případnou demontáž.
Dom Rudy, © Juliusz Sokołowski, projekt TOPROJEKT
Dom Rudy, © Juliusz Sokołowski, projekt TOPROJEKT
Právě v projektu Rudy Dom v Rudách, který navrhlo studio TOPROJEKT, hrála cihla klíčovou roli. Stěny budovy byly postaveny z ručně vybraných odpadních cihel získaných z místních cihelen. Při návrhu fasády architekti použili neobvyklou křížovou cihlovou vazbu, kdy jsou dvě sousední cihly naskládány kolmo - jedna vyčnívá ven, druhá je zasunuta dovnitř stěny. Tímto zpracováním vznikla jednoduchá a zároveň dekorativní fasáda, která nabízí zajímavou hru světla a stínu. Navíc odstraněním párů cihel na některých místech vznikly průhledné části stěn, které decentně zakrývají okna, a zachovávají tak jednotnou strukturu fasády.
Dom Rudy, © Juliusz Sokołowski, projekt TOPROJEKT
Architekti navrhli budovu tak, aby jakoby vyrůstala přímo ze země, bez jasného rozdělení mezi konstrukcí a terénem. Díky tomu, jak materiál z keramiky přirozeně patinuje, linie, kde se zeď setkává se zemí, stále více stírá, což vede k postupnému prolínání barev střechy a stěn. Podle koncepce návrhu by se o zelenou střechu mělo pečovat s minimálními zásahy a časem se její typ vegetace a barevnost sladí s okolní krajinou a vytvoří s přírodním prostředím soudržný celek.
Dalším důležitým příkladem, který ukazuje, jak může architektura přispět k udržitelnému rozvoji, je projekt Základní školy č. 400 ve Varšavě. Tato moderní vzdělávací instituce byla oceněna v několika oblastech a získala řadu prestižních ocenění, včetně hlavní ceny v soutěži Cena architektury prezidenta města Varšavy a také Grand Prix v soutěži Wienerberger Brick Award 2023. Kromě toho byl projekt vyznamenán v kategorii Sdílení veřejných prostor, což svědčí o jeho výjimečném přínosu k vytváření veřejných prostor, které podporují integraci a společné využívání městského prostoru.
© Juliusz Sokołowski, projekt Bujnowski Architekti
Komplex zahrnuje hlavní školní budovu spojenou s tělocvičnou a jednopodlažní nadzemní garáž, která má na střeše sportovní hřiště. Ústředním bodem komplexu je dlážděné vstupní náměstí obklopené třemi hlavními budovami, které přechází v zelený amfiteátr. Kolem budov jsou rozmanité zelené plochy, včetně přírodních trávníků, květinových luk a rekreačních zón, které jsou protkány vyšší výsadbou a keři. Kromě toho je na střeše hlavní školní budovy zelená střecha, která se sice nezapočítává do bilance biologicky aktivních ploch, ale je důležitým ekologickým prvkem projektu. Prioritou projektu bylo použití trvanlivých a nadčasových materiálů, pokud možno z místních zdrojů.
© Juliusz Sokołowski, projekt Bujnowski Architekti
Vizuální soudržnost mezi budovami školy a tělocvičny zajišťují třívrstvé stěny z klasických ručně tvarovaných cihel vyrobených v manufaktuře v Kraśniku. Estetickou koncepci návrhu navíc doplňují cihlové prvky, dřevěné obklady a vnější nadpraží z prefabrikovaného barevného betonu. Naopak na konstrukci garáže, která má jak konstrukční, tak dekorativní funkci, byl použit barevný beton vylitý na místě do forem.
© Juliusz Sokołowski, projekt Bujnowski Architekti
V souvislosti s výše uvedeným projektem stojí za zmínku také výhody prefabrikační technologie. Jedná se o řešení, které s sebou přináší řadu významných výhod, které jsou u tradičních stavebních metod často podceňovány. V první řadě prefabrikace umožňuje výrazně urychlit proces výstavby. Použití prefabrikovaných prvků minimalizuje riziko chyb v provedení, což se následně projevuje ve větší bezpečnosti na staveništi. To je obzvláště důležité, protože každá fáze výroby podléhá přísné kontrole kvality před použitím prvků na stavbě. Prefabrikace navíc umožňuje prodloužit stavební sezónu, protože práce lze provádět bez ohledu na povětrnostní podmínky. Absence spár a eliminace stavebního odpadu na staveništi významně snižuje negativní dopad na životní prostředí a také šetří materiál. Dalším klíčovým aspektem je bezpečnost stavby.
Vlajkovým příkladem rozsáhlého využití prefabrikace je jistě budova „Sprzeczna 4“ od BBGK Architekci. Tento projekt získal také řadu ocenění, například cenu v soutěži „Polský cement v architektuře“ a architektonickou cenu primátora města Varšavy. Obytný dům na ulici Sprzeczna 4 ve Varšavě je vynikajícím příkladem moderního využití prefabrikační technologie.
© Juliusz Sokołowski, Sprzeczna 4 - prefabrikovaný obytný dům ve Varšavě, návrh: BBGK Architekci
Díky zručnosti architektů z BBGK se podařilo tuto metodu úspěšně aplikovat i na prostorově omezeném a nepravidelně tvarovaném pozemku. Montáž stavby trvala pouhé čtyři a půl měsíce, přičemž na staveniště již byly dodány kompletně vybavené moduly včetně okenních truhlářských prvků, větracích otvorů a instalačních otvorů. Za zmínku stojí, že „Sprzeczna 4“ byla první stavbou založenou z 95 % na prefabrikovaných železobetonových prvcích. Právě u této unikátní budovy byla použita hromadně probarvená fasáda, což znamená, že první sedmi centimetrová vrstva železobetonu je celá zbarvena do červena.
© Juliusz Sokołowski, Sprzeczna 4 - prefabrikovaný obytný dům ve Varšavě, návrh: BBGK Architekci
Dalším materiálem, který lze použít na fasády a který lze považovat za udržitelné řešení, je dřevo, pokud pochází z odpovědných zdrojů. Jeho ekologicky šetrné zpracování a použití v rámci promyšlených architektonických návrhů je klíčem k maximalizaci přínosů pro životní prostředí. Je třeba zvážit výběr dřeva s environmentálními certifikáty, jako je FSC nebo PEFC, které zajišťují, že materiál pochází z lesů obhospodařovaných udržitelným a etickým způsobem. Dřevo je navíc obnovitelný materiál a během svého růstu pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry, což přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů. To z něj činí jednu z nejekologičtějších možností ve stavebnictví. Kromě toho jeho výroba vyžaduje výrazně méně energie ve srovnání s jinými stavebními materiály, jako je beton nebo ocel, což dále snižuje jeho uhlíkovou stopu. Navzdory všeobecnému přesvědčení je dřevo velmi odolný materiál, pokud je správně udržováno a chráněno před vlhkostí a škůdci. Při správné údržbě může vydržet po mnoho generací. Má přirozené izolační vlastnosti, které jsou ve srovnání s jinými běžně používanými stavebními materiály mnohem lepší. Právě tento materiál byl použit v dalším projektu - kulturním centru Służewski. Jedná se o dynamickou kulturní instituci, která se nachází v budově navržené ateliérem WWAA společně s 137 kilo. Komplex se skládá z pěti budov, které svou formou, velikostí a materiálem odkazují na zemědělské usedlosti, které bylo možné najít ve Służewu na počátku 70. let 20. století. Jedná se o ekologickou enklávu na okraji obytné zóny. Charakteristické domy se šikmými střechami, obložené modřínovými doškami, jsou obklopeny kozím výběhem, mini pastvinou a malou vzdělávací zeleninovou zahrádkou.
WWAA, © Juliusz Sokołowski
Středobodem tohoto komplexu je amfiteátr s jevištěm pod širým nebem, který je zapuštěn do areálu. Tento amfiteátr, skrytý před zraky kolemjdoucích, má stupňovité dřevěné sedačky pro diváky. Díky tomuto architektonickému pojetí je amfiteátr chráněn před větrem a shromážděným divákům poskytuje intimní atmosféru.
WWAA, © Jakub Certowicz
Dalším projektem, v němž architekti vsadili na dřevo, je veřejná knihovna v Choszczówce. Architekti ze studia Ambient za svůj projekt získali čestné uznání v kategorii Nejlepší ekologický projekt v soutěži PLGBC Polish Green Building Council Awards 2023, dále získali ocenění v 10. ročníku soutěže o Cenu primátora Varšavy, a to v kategorii veřejně prospěšná architektura, a cenu za řešení přístupnosti.
Nová veřejná knihovna v Choszczówce, studio Ambient
Budova knihovny se vyznačuje dřevěnou fasádou a na míru navrženými detaily, obklady stěn a překližkové budovy byly vyrobeny na míru. Je to jedna z mála veřejných budov v Polsku, která využívá lepené konstrukce a prefabrikované stěnové a podlahové prvky. Projektanti zvláště zdůrazňují svůj závazek snížit uhlíkovou stopu stavby. Při navrhování okolí této stavby byl kladen zvláštní důraz na harmonické soužití s přírodou.
Nová veřejná knihovna v Choszczówce, studio Ambient
Ve snaze minimalizovat dopad na životní prostředí bylo použito venkovní osvětlení se svítidly směřujícími dolů, aby se snížilo světelné znečištění. Pro výsadbu byly vybrány původní medonosné druhy stromů a keřů, které nabízejí jedlé plody pro ptáky, a místo tradičních trávníků byla naplánována květinová louka. Bylo také upuštěno od oplocení, což umožnilo volný pohyb drobných zvířat. Kolem nejcennějších stromů bylo zachováno přírodní prostředí bez zásahů, což ještě více zdůrazňuje ekologický charakter projektu. V zahradě knihovny vznikla letní čítárna a prostor pro kulturní akce, jako jsou filmové projekce a setkání s autory. V projektu byla použita také inovativní řešení pro úsporu vody. V budově byla umístěna nádrž o objemu 6 m³, která sbírá dešťovou vodu ze střechy. Shromážděná dešťová voda se pak používá k zavlažování vegetace v okolí budovy.
Nová veřejná knihovna v Choszczówce, studio Ambient
Přestože architektura nevyhnutelně ovlivňuje životní prostředí, lze tento dopad výrazně snížit promyšleným použitím vhodných materiálů a stavebních technik. Projektanti hrají v tomto procesu klíčovou roli, protože podoba našeho životního prostředí závisí na jejich uvědomění a ochotě zvážit dlouhodobé důsledky. Namísto volby rychlých a snadných řešení by měli každý projekt důkladně analyzovat z hlediska jeho ekologického dopadu. Takto zodpovědné navrhování otevírá cestu k vytváření prostor, které jsou nejen funkční a esteticky přitažlivé, ale také harmonizované s okolní přírodou.
původně napsal Anna Domin